Budova auditoria

Stručné informace

V Auditorium Building nebylo divadlo samostatným klenotem v krabičce: obklopovaly ho kanceláře a hotel, které měly platit provoz sálu. Proto je třeba budovu číst jako složitý stroj pro veřejnou kulturu. Uprostřed se nacházel sál pro 4 300 míst a kolem něj fungovalo 136 kanceláří a hotel se 400 pokoji. Myšlenka byla nejen architektonická, ale i ekonomická: divadlo bylo zamýšleno jako neziskové a mělo se uživit samo.

Nejnečekanější fakt nesouvisí se scénou, ale s podložím. Pod budovou leží měkký modrý jíl, proto Adler spolu s inženýrem Paulem Muellerem navrhl zvláštní základ z křížících se železničních pražců a dvojité vrstvy železobetonu pokryté dehtem. Základ rozkládal tlak, ale kvůli rozdílu mezi těžkými zdmi a lehčím interiérem se budova postupně noří do země.

Na co se hned zaměřit

Má smysl porovnat tři části budovy: fasádu, sál a spodní úroveň. Fasáda zde není jen plášť: projekt byl navržen jako vysoká budova s nosnými fasádními stěnami a vnější podoba částečně vycházela ze skladu Marshall Field Warehouse. To pomáhá pochopit, proč divadelní budova nepůsobí jako lehký pavilon, ale jako mohutný městský blok.

Uvnitř byl hlavním prvkem centrální sál: 4 300 míst bylo rozmístěno tak, aby z každého byla dobrá viditelnost i slyšitelnost. Toto uspořádání souvisí s myšlenkou zpřístupnit kulturu široké veřejnosti, nejen vybrané části města. Dalším důležitým detailem je vestibul a prostory v prvním podlaží. V roce 1952 byly částečně demontovány kvůli chodníku po rozšíření blízké silnice. V jedné budově se tak dají číst hned dva tlaky: zespodu ji drží složitý základ a z ulice ji proměňovala městská infrastruktura.