Národní muzeum umění (Ósaka)

Stručné informace

V Národním muzeu umění v Ósace je téměř veškerý muzejní život ukryt pod zemí. Zvenčí zůstává hlavním znakem konstrukce, kterou architekt César Pelli spojoval s rákosím vlajícím ve větru. Budova se proto nečte jako běžný muzejní objem, ale jako nadzemní značka složitého podzemního systému.

Současné muzeum bylo otevřeno v listopadu 2004 na ostrově Nakanoshima, mezi rameny Dojima a Tosabori řeky Yodo. Jeho sbírka se sem přestěhovala z bývalého muzea u Pamětního parku Expo: stará budova zastarala a začala být stísněná, byla zbořena a proměněna v parkoviště. Tento přesun není důležitý sám o sobě: vysvětluje, proč nové muzeum získalo centrální polohu a uspořádání, v němž se prostor rozvíjí dolů, nikoli ven.

Na co si hned dát pozor

Má smysl porovnat vnější „rákosí“ a podzemní dispozici. Nad zemí je viditelná lehká obrazová konstrukce, zatímco hlavní funkce jsou rozmístěny pod úrovní terénu. Vstup, auditorium, restaurace a muzejní obchod se nacházejí hned pod zemí; expozice a depozitáře jsou umístěny ještě ve dvou patrech níže. Vnější gesto tak neukazuje velikost muzea přímo, ale pouze označuje místo vstupu do hloubky.

Uvnitř je důležitá vertikální logika. Na mezilehlé úrovni se nacházejí stálé výstavní plochy a dočasné výstavy zaměřené na umělce; níže jsou umístěny další obměňované výstavy. To pomáhá číst muzeum jako systém úrovní, kde veřejná část postupně přechází k hlubším úrovním vystavování a uchovávání. Sousedství s Ósackým muzeem vědy potvrzuje i výchozí text: obě instituce stojí vedle sebe, ale muzeum umění zvolilo téměř opačný způsob přítomnosti — nikoli objekt nad pozemkem, nýbrž prostor pod ním.