Kunstkamera

Stručné informace

Kunstkamera vznikla z nákupu obrovského Gottorpského glóbu: astronomický exponát se stal podnětem k muzeu, které Petr I. zamýšlel jako „kabinet umění“ a vědeckých rarit. Proto je dobré toto místo chápat nejen jako sbírku neobvyklých předmětů, ale jako záměrně uspořádaný dům vědění: muzeum, knihovna, Akademie věd, anatomické divadlo, observatoř i glóbus byly propojeny v jedné budově.

Budova na Vasiljevském ostrově byla stavěna jako „Komnaty Petrohradské akademie věd, knihovny a Kunstkamery“. Východní křídlo zabíraly muzejní sbírky, střední část Anatomické divadlo, věž glóbus a observatoř a západní část instituce Akademie věd. Toto uspořádání vysvětluje, proč architektura Kunstkamery nepůsobí jen jako muzejní schránka: od počátku ukazuje raný pokus soustředit pozorování, uchovávání a výzkum na jednom místě.

Čeho si hned všimnout

Hlavním vnějším znakem je centrální stupňovitá věž s armilární sférou. Není důležitá jen jako ozdoba sama o sobě: ve věži se nacházely Gottorpský glóbus, observatoř, služba přesného času a pomyslná linie petrohradského poledníku. Horní část budovy je tak přímo spojena s měřením oblohy a času, nejen se slavnostní siluetou.

Má smysl porovnat symetrická křídla a věž uprostřed: taková kompozice spojovala různé funkce budovy do jedné osy. Ve vzhledu je patrné také petrovské baroko: stupňovitá věž, rámované šambrány, drobné členění oken a dvoubarevná malba. Současná podoba je však oproti té rané neúplná: po požáru zmizely tvarované štíty, sochy ve výklencích, balustrády, reprezentační schodiště, růžová barva stěn a pozlacené detaily. Armilární sféra nahoře připomíná, že část věže byla navrácena až po ztrátě.