Germánské národní muzeum

Stručné informace

V Germanisches Nationalmuseum stojí muzejní vitríny vedle bývalého kartuziánského kláštera: moderní komplex zahrnuje staré klášterní budovy i ambit. Proto je toto místo zajímavé nejen svou sbírkou, ale i samotným obalem: umělecké a historické muzeum se usadilo v prostoru, který byl původně vytvořen pro zcela jiný řád života.

Muzeum bylo založeno v roce 1852 jako Německé muzeum a vyrostlo v největší uměleckou a historickou sbírku německy mluvící Evropy. Měřítko sbírky je lepší chápat ne jako suché číslo, ale skrze její rozmanitost: vedle sebe se zde ocitají malířství, sochařství, hudební nástroje, nábytek, vědecké přístroje, mince, textilie, zbraně a rukopisy. Tento soubor ukazuje kulturu ne jako galerii mistrovských děl, ale jako věci, jimiž se lidé dívali, měřili, hráli, zdobili domov a zaznamenávali moc.

Na co se zaměřit nejdříve

Má smysl porovnat dvě linie: klášterní architekturu komplexu a předměty, které vypovídají o světské každodennosti. Ambit a další budovy bývalého kartuziánského kláštera připomínají dřívější účel místa; vedle nich expozice ukazuje nábytek, interiérové předměty, nástroje a zbraně, tedy věci z jiného okruhu života.

Ve sbírce hudebních nástrojů jsou zvlášť důležité konkrétní tvary a materiály. Tenorový pozoun z roku 1551 je označován za nejstarší plně dochovaný pozoun a vedle něj v původním výčtu stojí basová viola da gamba, virginal, cembalo, spinet a kladívkové klavíry. Lze si všimnout, jak se měnily způsoby vytváření zvuku: od dechových trubic a strunných korpusů ke klávesovým mechanismům. Samostatným detailem je flétna ze slonoviny: materiál z nástroje okamžitě činí také předmět řemeslného mistrovství a statusu.