Pinacoteca Agnelli

Stručné informace

Malá sbírka Pinacoteky Agnelli není umístěna v běžných muzejních sálech, ale v ocelové „šperkovnici“ na střeše komplexu Lingotto. Tento objekt je vyzdvižen do výšky 34 metrů a zabírá 450 metrů čtverečních, takže samotné muzeum působí jako samostatný předmět položený na bývalou tovární architekturu.

Pinacoteca byla otevřena v Turíně v roce 2002, kdy se soukromá sbírka Gianniho a Marelly Agnelliových zpřístupnila široké veřejnosti. Architekt Renzo Piano pojal střešní objekt jako „vesmírnou loď“: nový muzejní plášť tak měl navázat na futuristický charakter původní továrny Lingotto, nikoli jej skrýt za neutrální galerií.

Čeho si všimnout nejdříve

Má smysl porovnat tři věci: polohu muzea v horním patře Lingotta, ocelový objekt-„šperkovnici“ a obraz „vesmírné lodi“, který do návrhu vložil Renzo Piano. Tyto detaily vysvětlují, proč pinacoteca působí jako vložený prvek v již existujícím průmyslovém komplexu: umění zde nevytlačuje tovární minulost, ale doslova se nad ni nastavuje.

Uvnitř je sbírka rovněž založena spíše na sevřeném výběru než na rozsahu. Ve stálé kolekci je uvedeno 23 obrazů a dvě sochy; mezi nimi lze vyzdvihnout skupinu šesti pohledů na Benátky od Canaletta a dva pohledy na Drážďany od Bernarda Bellotta s Frauenkirche a Hofkirche. Takový soubor pomáhá vnímat muzeum jako přesnou vitrínu soukromého vkusu: děl je málo, ale každá skupina se snadno čte jako samostatný akcent.