Mole Antonelliana

Stručné informace

Mole Antonelliana začínala jako synagoga se školou, ale vyrostla ve 167metrovou věž, kterou Turín začal vnímat jako svůj architektonický symbol. Původní projekt byl téměř čtyřikrát nižší: 47 metrů. Antonelli pak záměr znovu a znovu měnil a obyčejná náboženská stavba se proměnila ve vertikální experiment z kamene, kolonád a věže.

Tato změna měřítka vysvětluje zvláštnost stavby: nevypadá jako jednotný chrám, ale jako budova, kterou stále táhli vzhůru. Židovská obec odmítla dál financovat nákladný projekt, město jej dokončilo, později uvnitř sídlilo Muzeum risorgimenta a od roku 2000 zde funguje Národní muzeum kinematografie. Účel se měnil, ale hlavním faktem zůstala sama forma: budova působí jako zachycená historie růstu.

Čeho si všimnout hned

Má smysl porovnat spodní čtvercovou logiku budovy s horními patry. „Tempietto“ stojí na čtvercovém základu a je řešeno jako dvoupodlažní neoklasicistní kolonáda se šesti sloupy; opakuje slavnostní vstupní motiv u základny. Výše se Antonelli od čtverce odklání: objevuje se menší kruhová kolonáda, „lucerna“, posazená na komolém kuželu. Tak je vidět, jak budova přestává být pouhým objemem a mění se v protáhlou věžovou konstrukci.

Věž je důležitá nejen svou výškou. V projektu byla osmiboká, s deseti kruhovými terasami, které se směrem vzhůru zmenšovaly. Na vrcholu nejprve stála pozlacená měděná postava „okřídleného génia“, ale obyvatelé ji považovali za anděla. Po tornádu v roce 1953, které strhlo 47 metrů věže, byla poškozená socha odstraněna a nahrazena hvězdou. Tato špička ukazuje, že dnešní silueta není zcela původní, ale byla obnovena po prudkém přerušení.