Nemocnice Lariboisière

Stručné informace

Lariboisière dodnes funguje jako nemocnice, ale zároveň je považována za historickou budovu. Tento dvojí status okamžitě mění pohled na místo: nemáme před sebou bývalou památku medicíny, ale instituci, v níž stará architektura nadále slouží své původní funkci. Nemocnice byla otevřena v roce 1854 v 10. pařížském obvodu, v ulici Ambroise-Paré, a historický status získala v roce 1975.

Vznik nemocnice nesouvisí se státní zakázkou, ale se závětí Marie Élisy Roy. Její manžel, aristokrat a senátor Honoré de Lariboisière, nechal nemocnici postavit po její smrti; architektem byl Martin-Pierre Gauthier. Tato skutečnost je důležitá ne jako rodinná kronika, ale jako vysvětlení osobního původu veřejné budovy: nemocnice vznikla ze soukromého rozhodnutí a stala se městskou institucí.

Čeho si všimnout hned na začátku

Údaje o vzhledu jsou ve výchozím textu omezené, proto je hlavním potvrzeným bodem zájmu nemocniční kaple. V ní stojí za povšimnutí nejen samotná přítomnost soch, ale jejich významová trojice: Víra, Naděje a Láska. Pro nemocnici z poloviny 19. století nejde o abstraktní dekor, ale o způsob, jak do zdravotnické budovy začlenit jazyk útěchy a morální podpory.

Má smysl porovnat tři roviny tohoto místa: fungující nemocnici, historickou budovu a kapli se sochami Juliena-Charlese Duboise. Lariboisière se tak nečte jen prostřednictvím data otevření, ale skrze spojení funkcí: léčení, paměť na soukromý odkaz a nábožensko-morální obraz umístěný v samostatném vnitřním prostoru.