Muzeum Wallraf-Richartz

Stručné informace

Současné muzeum sídlí v kubické budově z roku 2001, ačkoli jeho sbírka vyrostla z mnohem staršího daru městu. Ferdinand Franz Wallraf odkázal Kolínu nad Rýnem rukopisy, pečeti, knihy, obrazy, rytiny, mince, nádoby a starožitnosti; z této různorodé kolekce později vyrostly muzeum, knihovny a archiv. Proto je lepší chápat Wallraf-Richartz nikoli jako jednu galerii s plynulými dějinami, ale jako místo, kde město postupně rozdělilo své dědictví mezi samostatné instituce.

Hlavní význam muzea dnes souvisí se středověkou malbou Kolína nad Rýnem. Text zdůrazňuje, že tak velká sbírka středověkých obrazů se nezachovala v žádném jiném městě: Kolín se vyhnul velkým požárům i ikonoborcům a Wallraf během sekularizace sbíral oltářní obrazy. Tato skutečnost mění pohled na expozici: před návštěvníkem nejsou jen staré desky s náboženskými výjevy, ale vzácně dochovaný průřez městským uměleckým prostředím.

Čeho si všimnout hned na začátku

Nejprve má smysl všimnout si samotné budovy: je to krychle mezi radnicí a Gürzenichem, navržená Oswaldem Mathiasem Ungersem. Jednoduchá forma není důležitá sama o sobě, ale jako poslední zastávka muzea po několika stěhováních a ztrátě předchozí budovy za druhé světové války. Staré muzejní místo obsadila budova z roku 1956, v níž se dnes nachází Muzeum užitého umění, takže dějiny instituce lze číst skrze proměnu adres a obalů.

Uvnitř vytvářejí hlavní kontrast malba a grafika. Malba přitahuje pohled ke kolínské škole a oltářním obrazům, které Wallraf zachraňoval pro městskou sbírku. Grafický fond odhaluje jinou stránku muzea: miniatury na pergamenu, kresby na papíře a kartonu, skicáře a tištěná grafika ukazují nejen dokončené obrazy, ale i křehčí formy práce s linií a materiálem. Ještě jeden detail je spojen s místem: nová budova stojí přibližně tam, kde se kdysi nacházela dílna Stefana Lochnera, jednoho z mistrů kolínské školy.