Lichtenštejnský palác na Fürstengasse

Stručné informace

Lichtenštejnský palác nezačínal jako muzejní adresa, ale jako jižní část zakoupené zahrady v Rossau. Na severní části téhož pozemku zřídil kníže Jan Adam I. pivovar a panské pozemky; z nich vyrostla vídeňská čtvrť Lichtental. Slovo „zahradní“ v názvu zde proto není ozdobou, ale stopou dřívějšího uspořádání panství: palác byl spojen s velkým předměstským pozemkem a nestál sám o sobě jako městská rezidence.

Později se toto soukromé panství stalo místem veřejného zpřístupnění rodinné sbírky: v letech 1805 až 1938 byla umístěna právě zde. Dnes je palác důležitý svou dvojí rolí: je barokním palácem knížecího rodu Lichtenštejnů a místem spojeným s jejich uměleckou sbírkou, kde se obrazy a sochy nevnímají odděleně od budovy, ale uvnitř bývalé rezidence.

Čeho si všimnout hned na začátku

Má smysl dívat se na palác jako na výsledek volby mezi krásou a užitečností. V soutěži roku 1688 byl návrh Fischera von Erlacha odmítnut: byl vzdušný a zdobný, ale málo funkční. Zvítězil návrh Domenica Egidia Rossiho, avšak i ten byl brzy nahrazen projektem Domenica Martinelliho. Za fasádou hotového barokního paláce nestojí jedno autorské gesto, ale řada rozhodnutí o tom, jaká má být knížecí budova vhodná k bydlení i reprezentaci.

Lze porovnat tři fyzické opory tohoto místa: samotný palác, jeho zahradní původ a sbírku v něm umístěnou. Název Gartenpalais připomíná panství v Rossau; barokní podoba budovy připomíná palácový projekt dokončený kolem roku 1700; obrazy a sochy čtyř staletí vysvětlují, proč bývalá rezidence dlouho fungovala jako prostor pro prezentaci umění. Palác se tak čte nejen podle stylu, ale i podle proměny funkcí.