Dům umělců ve Vídni

Stručné informace

Dům umělců byl postaven jako kamenná budova pro umění v době, kdy Ringstrasse teprve získávala své velké veřejné stavby. Proto není důležitá jedna fasáda ani jeden sál, ale samotná myšlenka domu: hned od počátku se zde spojily výstavy malířství, sochařství, architektury a užitého umění, klub umělců i profesní centrum vídeňského uměleckého prostředí.

Nejneočekávanější fakt pomáhá číst název jinak. „Dům umělců“ neznamenal místo pro jediný směr: společnost byla zamýšlena jako sdružení, které přijímalo umělce bez ohledu na názory, kvalitu či styl jejich děl. Později se budova stala ještě vrstevnatější: v pravém křídle vzniklo kino a poté i divadlo. Výstavní dům se tak proměnil v prostor, kde různé druhy umění doslova obsadily různé části jedné budovy.

Na co si hned všimnout

Dává smysl porovnat tři věci: materiál, formu a pozdější přístavby. Několik druhů rakouského kamene je důležitých nikoli jako luxus, ale jako znak rané kamenné výstavby na Ringstrasse. Styl italské renesance dává budově podobu umělecké instituce 19. století: symetrie a reprezentativnost zde slouží myšlence společného domu pro umělce, nikoli soukromého salonu.

Dvojice bočních křídel vznikla později, takže podle nich lze pochopit, že původní objem rychle přestal stačit. Pravé křídlo je zvlášť výmluvné: právě tam bylo v roce 1949 otevřeno kino, které se později spojilo s městským kinem a festivalovými projekcemi. Divadlo otevřené zde v roce 1974 pokračuje ve stejné logice. Budovu je třeba vnímat jako formu, která postupně přijímala nová umění, aniž ztratila svou původní výstavní funkci.