Kaple svatého Mikuláše v Nice

Stručné informace

Kaple svatého Mikuláše nestojí jen na hřbitově, ale přímo v ose jeho hlavní aleje. Neoklasicistní stavba na Ruském hřbitově Caucade byla postavena v roce 1867 z daru Anny Tolsté na památku jejího manžela, který zemřel v Nice. Kaple se proto čte jako osobní památník, který se stal společným centrem hřbitova.

Později byla budova upravena kvůli velmi konkrétní funkci: v roce 1923 k ní byl přistavěn oltář, opírající se o svah kopce. Tato přístavba umožnila sloužit panychidy uvnitř kaple. Za budovou se nachází osárium: od roku 1926 do roku 1946 se tam ukládaly kosti z hrobů, jejichž doba užívání vypršela. Malá kaple tak propojuje rodinnou paměť, hřbitovní obřad a praxi nakládání se starými pohřby.

Čeho si všimnout hned

Má smysl porovnat tři roviny uspořádání místa. První je poloha kaple na hlavní aleji: centrální osa z ní činí orientační bod hřbitova, nikoli náhodnou stavbu mezi hroby. Druhou je neoklasicistní podoba budovy: její přísná forma je důležitá právě proto, že kaple vznikla jako pamětní stavba, aniž by zdroj vyprávěl o bohaté vnější výzdobě.

Třetí rovinu tvoří detaily, které ukazují, jak kaple měnila svou roli. Oltářní přístavba u svahu kopce vysvětluje, proč se budova stala vhodnou pro panychidy uvnitř. Ikonostas má také vlastní životopis: byl zhotoven pro domácí chrám vily Valrose a poté se ocitl zde. V interiéru pamětní deska se jmény důstojníků přesouvá pozornost od jedné rodinné paměti k ruské komunitě v Nice. Osárium za kaplí přidává ještě jednu, nejhmotnější vrstvu hřbitovní historie.