Botanická zahrada v Riu de Janeiru

Stručné informace

Botanická zahrada v Riu de Janeiru nezačínala jako místo k procházkám, ale jako pozemek pro aklimatizaci kořeninových rostlin: muškátového oříšku, černého pepře a skořice. Byla založena v roce 1808, kdy se tyto plodiny dovážely ze Západní Indie a pokoušely se přizpůsobit brazilským podmínkám. Proto je vhodné zahradu vnímat nejen jako zelený park, ale jako živou laboratoř, z níž vyrostl veřejný prostor.

Dnes jsou zde shromážděny tisíce druhů brazilské i zahraniční flóry, včetně ohrožených rostlin; část sbírky je uchovávána ve sklenících. Uvnitř zahrady se nacházejí také historické, kulturní a archeologické památky a vedle rostlin zde působí vědecké centrum s rozsáhlou botanickou knihovnou. Tato kombinace vysvětluje, proč zahrada spojuje procházkovou, výzkumnou i paměťovou funkci.

Na co si hned dát pozor

Hlavní čitelnou linií zahrady je „Alej královských palem“: 750 metrů a 134 palem vedoucích od vstupu do zahrad. Důležitý není jen počet stromů, ale i jejich původ: všechny pocházejí z jediné Palma Mater, která už dávno zahynula po zásahu bleskem. Alej proto působí jako přísná slavnostní osa, ale skrývá se za ní příběh rozmnožení jednoho stromu.

Dává smysl porovnat tuto uspořádanou alej s dalšími částmi zahrady. Skleníky ukazují rostliny, které potřebují zvláštní podmínky pěstování. Kultivovaná zóna zabírá jen část území, zatímco zbytek tvoří atlantský les stoupající po svazích Corcovada. Zahrada se tak čte jako přechod od sbírky sestavené člověkem k lesu na úpatí hory, poblíž sochy Krista Spasitele.