Berlínské hodiny

Stručné informace

Berlínské hodiny ukazují čas nikoli ručičkami ani číslicemi, ale soustavou svítících lamp. V roce 1975 je Dieter Binninger vytvořil na objednávku berlínského Senátu a tato konstrukce se stala prvními hodinami svého druhu na světě. Jejich sedmimetrová výška není důležitá sama o sobě: před divákem nestojí přístroj na zdi, ale městský objekt, v němž je čas převeden do schématu řad, barev a blikání.

Zpočátku hodiny stály na rohu Kurfuerstendammu a Uhlandstrasse a po zastavení v roce 1995 byly přemístěny na Budapester Strasse nedaleko Europa-Centra. Při prvním osazení se čas zobrazoval z obou stran; po přesunu byla jedna strana vypnuta. Současná podoba proto souvisí nejen se záměrem vynálezce, ale také s nákladnou údržbou: stovky výměn lamp z takového systému udělaly znatelně náročné zařízení.

Čeho si všimnout nejdříve

Hlavním bodem pozornosti není tvar hodin, ale způsob čtení. Horní kulatá žlutá lampa odpovídá za sekundy: pokud svítí, jsou sekundy liché; pokud nesvítí, jsou sudé. Níže následují dvě červené řady po čtyřech lampách: první skládá čas po pětihodinových úsecích, druhá přidává jednotlivé hodiny. Horní polovina tak neukazuje obrázek, ale aritmetiku dne.

Minuty jsou uspořádány podobně, ale barva pomáhá neztratit přehled. Ve třetí řadě je 11 lamp: osm žlutých a tři červené; každá znamená pět minut a červené označují 15, 30 a 45 minut. Spodní řada ze čtyř žlutých lamp přidává jednotlivé minuty. Lze porovnat horní a dolní řady: celá konstrukce funguje jako počítadlo, kde jsou poloha, barva a počet rozsvícených polí důležitější než obvyklý ciferník.