Berlín — Tempelhof (letiště)

Stručné informace

Tempelhof vyrostl z cvičiště: pole, kde nastupovali vojáci, se stalo místem ukázkových letů Orvilla Wrighta a poté jedním z nejznámějších letišť 20. století. Tato proměna je patrná už v samotném měřítku: nejde o samostatný terminál u dráhy, ale o obrovský oblouk budovy vedle velkého oválného letištního pole. Ve 30. letech 20. století byl nový letištní terminál zamýšlen jako stroj pro masovou leteckou dopravu a svou rozlohou se budova na tehdejší poměry stala největší na světě.

Tempelhof je důležitý nejen jako bývalý dopravní uzel. Jeho uspořádání se stalo vzorem pro moderní letiště: v jednom architektonickém objemu byly odděleny přílety, odlety, pošta a náklad, k nimž přibyly hotely, restaurace, kanceláře a další služby. Proto zde výrok Normana Fostera „matka všech letišť“ nevysvětluje slávu, ale dispozici: mnoho dnes běžných prvků letiště bylo právě v takovém typu spojeno do uceleného systému.

Čeho si všimnout nejdříve

Má smysl porovnat tři různé formy. Dlouhý oblouk letištního terminálu ukazuje záměr jednotné budovy, v níž byly osobní, poštovní a nákladní procesy rozděleny podle úrovní. Oválné travnaté letištní pole připomíná rané letectví: lehká letadla mohla přistávat i vzlétat proti převládajícímu větru bez pevné vazby na jedinou dráhu. Památník leteckého mostu před letištěm přidává k této geometrii další význam: během blokády Západního Berlína Tempelhof fungoval jako zásobovací bod města.

Samostatným detailem je severovýchodní kulovitá radarová anténa. V letech studené války byla nejvýchodnějším bodem americké letecké dispečerské služby, takže tento malý technický objekt mění čtení celého komplexu: letiště nebylo jen civilním terminálem, ale také součástí politické hranice. Uvnitř budovy je důležitý „Sál cti“: jeho monumentální objem byl později zmírněn vloženým mezipatrem, které snížilo výšku stropu.