Vigelandovo muzeum

Stručné informace

Vigelandovo muzeum nevzniklo jako běžná muzejní budova, ale jako součást dohody mezi městem a sochařem. Obec Kristiania postavila Gustavu Vigelandovi nový ateliér ve Frogneru; umělec zde žil a pracoval až do své smrti a město získávalo jeho díla a později proměnilo dům-ateliér v muzeum. Proto se budova čte hned ve dvou rolích: je zároveň autorovým pracovištěm i vitrínou jeho odkazu.

Dispozice tuto dvojí roli podporuje. Vnitřní nádvoří s fontánou, kolonádami a sochami je obklopeno 13 výstavními sály, takže socha zde není jen předmětem v sále, ale i součástí samotného uspořádání budovy. Expozice ukazuje, jak se Vigeland posouval od štíhlejšího a expresivnějšího stylu 90. let 19. století k těžšímu, klasicky vyváženému jazyku meziválečného období.

Na co si hned všimnout

Má smysl porovnat tři části budovy: nádvoří, hlavní trakt a jižní křídlo. Nádvoří s fontánou, kolonádami a sochami vytváří téměř ceremoniální střed, kolem něhož jsou seskupeny sály. Ručně vyráběné červené cihly v exteriéru souvisejí s Vigelandovým osobním přáním, takže materiál zde není neutrálním pláštěm, ale stopou umělcovy účasti na podobě vlastního ateliéru.

Věž získala kruhový vnitřní prostor a vnější balustrádu; tento detail posiluje monumentální, neoklasicistní charakter budovy. Jižní křídlo je třeba číst samostatně: bylo dostavěno později, již pod vlivem funkcionalismu. Proto se tam objevují velká okna v tenkých železných rámech a mizí dekor. Důležité jsou i světlíky ateliérů: po rekonstrukci se staly jasnějšími a samotná práce se světlem připomíná, že budova nejprve sloužila jako ateliér a teprve potom jako muzeum.