Starý tunel pod Labem

Stručné informace

Do tohoto tunelu se nevjíždí z běžného sjezdu: lidé i automobily jsou spouštěni pod Labe výtahy. Takové řešení vzniklo kvůli stísněnému centru Hamburku a splavné řece. Vysoký most by vyžadoval dlouhé nájezdové rampy a otočný most by překážel lodní dopravě, proto byla na začátku 20. století zvolena cesta pod říčním korytem.

Původní úkol byl velmi praktický. Nová část přístavu se nacházela na druhém břehu a desítky tisíc přístavních dělníků se musely denně dostávat do práce. Přívozy překážely lodím, závisely na počasí a vytvářely fronty. Proto byl tunel od začátku navržen nikoli jako podzemní chodba pouze pro pěší, ale jako dopravní spojení pro lidi, automobily i koňské povozy. Funguje dodnes, i když po vzniku nového silničního tunelu získal význam spíše technicko-historický.

Čeho si všimnout hned na začátku

Zde dává smysl číst tunel jako stroj pro přepravu přes řeku. Dvě souběžné tunelové trouby ukazují, že proud byl oddělen a předem vypočítán. Vnitřní průměr každé trouby je 4,8 metru a výška byla navržena s nečekanou rezervou: kočí měl mít možnost volně máchnout bičem. Tento detail okamžitě přenáší stavbu z éry raných automobilů do světa koňských povozů.

Výtahové šachty vysvětlují hlavní zvláštnost místa lépe než jakékoli datum: u každého vstupu byly čtyři nákladní a dva osobní výtahy, protože tunel nemá žádné příjezdové komunikace. Severní vstup je řešen jako cihlová rotunda pod měděnou kupolí, se štítem a sloupy; jižní byl po válečných škodách obnoven jednodušeji. Uvnitř lze porovnat dopravní logiku s dekorativním provedením: chodníky a vozovka sousedí s keramickými dlaždicemi, majolikovými reliéfy s námořní a arktickou tematikou a turbínami pod stropem.