Sevillská radnice

Stručné informace

Sevillská radnice vyrostla z konkrétního politického úkolu: po císařské svatbě Karla V. ve městě byla potřeba budova, která by ukazovala váhu městské moci. Do té doby rada zasedala jinde a nový dům byl postaven na centrálním obchodním náměstí před klášterem San Francisco a Královskou audiencií.

Na budově je vidět, že se radnice měnila spolu s náměstími kolem ní. Stará část byla obrácena k náměstí San Francisco a s klášterem ji spojoval oblouk. Po zboření kláštera v 19. století byla radnice rozšířena, k Novému náměstí přibyla neoklasicistní fasáda a vnitřní uspořádání bylo přestavěno kolem dvou dvorů a slavnostního schodiště.

Čeho si všimnout hned na začátku

Hlavním vodítkem ke čtení budovy je rozdílnost jejích stran. Fasádu ve stylu platereska lze porovnat s pozdější neoklasicistní fasádou na Novém náměstí: díky tomu je patrné, že radnice nebyla od počátku zamýšlena v dnešní podobě, ale byla dostavována až po zániku sousedního kláštera.

Na staré části stojí za pozornost pět bloků fasády a reliéfy. Groteskní motivy, erby, alegorie Spravedlnosti a Dobré vlády, postavy Herkula, Caesara a Karla V. fungují jako kamenný program moci: budova nejen poskytovala místo městské radě, ale také ukazovala, s jakými obrazy Sevilla spojovala svou správu. Důležitá je i nedokončenost: plateresko se pokusili rozvinout i na nové fasádě, ale nedokončili je, takže zlom mezi epochami zůstal viditelný.