Caños de Carmona

Stručné informace

Caños de Carmona je důležité tím, že nejde o muzejní fragment starověku, ale o pozůstatek vodovodu, který fungoval až do svého zboření v roce 1912. Římský akvadukt byl později přestavěn za Almohadů a kvůli této dlouhé životnosti je třeba jej číst nikoli jako ruinu jedné epochy, ale jako inženýrský systém, který byl po staletí přizpůsobován potřebám města.

V původní podobě byl akvadukt cihlový a tvořilo jej přibližně 400 oblouků na pilířích; na některých místech se nad ně přidávaly horní arkádové části. Přiváděl vodu do velké nádrže u někdejší brány Puerta de Carmona a odtud dále po městě. Důležitý detail je skrytý v samotné logice jeho fungování: podzemní štoly sloužily jako filtr, takže před zbořením byl akvadukt považován za nejkvalitnější zdroj pitné vody pro Sevillu.

Na co si hned dát pozor

Dochované části je vhodné porovnávat podle toho, jak jedna inženýrská linie přežila různé způsoby zacházení. V Seville zůstaly tři pětiobloukové úseky: arkáda v ulici Cigüeña, dvojitá arkáda v ulici Luis Montoto u křižovatky s Jiménez Aranda a ještě jedna arkáda na začátku ulice Luis Montoto. Dvojitá arkáda je obzvlášť důležitá jako připomínka původní podoby: akvadukt nebyl vždy jen jednou řadou otvorů, místy měl nástavbu z dalších oblouků.

Třetí úsek mění pohled na ruinu ze všeho nejvíce. V roce 1930 byl vestavěn do opěr železničního mostu Puente de la Calzada a znovu objeven byl teprve po demontáži mostu v roce 1991. Na stejném místě byla nalezena také nika, kde se dříve nacházel obraz Panny Marie; dnes toto místo zaujímá obraz v technice azulejo. Tento inženýrský detail tak současně ukazuje vodovod, pozdější městskou přestavbu i stopu úcty, která byla k akvaduktu přidána až po jeho římském původu.