Palác umění královny Sofie

Stručné informace

Operní divadlo je zde uspořádáno jako vertikální mechanismus: Palác umění královny Sofie se zvedá 14 pater nad zem a sahá tři patra pod ni. S výškou 75 metrů bývá označován za nejvyšší operní divadlo na světě, důležitější je však něco jiného: pod dlouhou kovovou zakřivenou střechou jsou soustředěny hned čtyři sály určené pro různé druhy představení.

Budova byla postavena podle projektu Santiaga Calatravy v severozápadní části valencijského Města umění a věd a oficiálně byla otevřena v roce 2005. Její první sezona rychle ukázala, jak složitý tento divadelní stroj je: jevištní plošina a spodní patra trpěly poruchami a záplavami, takže technické uspořádání budovy se stalo součástí její historie, nejen kulisou pro představení.

Čeho si všimnout hned na začátku

Má smysl porovnat vnější plášť budovy s její vnitřní logikou. Kovová zakřivená střecha dlouhá 230 metrů nezakrývá jeden sál, ale celý systém prostor. Hlavní sál se vyznačuje čtyřmi pořadími, velmi velkým jevištěm a orchestřištěm až pro 120 hudebníků; tyto detaily vysvětlují, proč je divadlo určeno pro náročné operní inscenace, a ne pro komorní formát.

Druhým důležitým principem je výškové rozmístění sálů. Auditorio se nachází nad hlavním sálem a může promítat obrazy děje odehrávajícího se níže. Divadlo Martí i Soler je naopak postaveno pod úrovní vody v řece obklopující divadlo. Po povodni v roce 2007 se zranitelnými ukázala právě spodní patra a jevištní technika. Uspořádání budovy tak pomáhá číst její historii: efektní forma je spojena se skutečnou technickou složitostí.