Palác hudby ve Valencii

Stručné informace

Palác hudby nestojí jen u parku, ale v bývalém korytě Turie: budova vznikla tam, kde byl po povodni vysušen úsek řeky a proměněn v Zahrady Turia. Proto je jeho skleněná kupole-oranžerie důležitá nikoli jako efektní plášť, ale jako součást záměru: hlavní fasáda má vizuálně propojovat foyer s okolním parkem.

Komplex byl otevřen v roce 1987 a je koncipován jako místo pro hudbu a veřejné akce. Uvnitř se nachází několik specializovaných sálů, od velkého symfonického po komorní a víceúčelové prostory. Pověst budovy do značné míry vytvořila akustika: po prvním koncertě přirovnal Plácido Domingo Palác ke Stradivariho houslím. To pomáhá vnímat budovu nejen jako architektonický objekt, ale jako nástroj sestavený kolem zvuku.

Na co si hned všimnout

Hlavním tématem je spojení hudby, skla a bývalé říční krajiny. Stojí za to všimnout si skleněné kupole hlavní fasády: byla zamýšlena jako oranžerie i jako průhledná hranice mezi foyerem a parkem. V hlavním sále José Iturbi jsou sedadla rozmístěna vějířovitě kolem jeviště; tato forma přímo souvisí s viditelností a vyvážením zvuku, nejen s kapacitou.

Venku v téže myšlence pokračuje Bofillova zahrada u paty budovy. Jejím středem je velká umělá vodní nádrž s hudebními fontánami, kde se voda a osvětlení v letních měsících během koncertů pod širým nebem pohybují v rytmu hudby. Po stranách nádrže stojí dvě dekorativní stavby připomínající antické řecké chrámy. Podzemní přístavba se zkušebnami je zasazena do krajiny koryta Turie, takže rozšíření komplexu neruší hlavní princip místa: hudba je zde spojena s formou budovy a uspořádáním zahrady.