Oblouk míru

Stručné informace

Oblouk míru byl zamýšlen jako památník Napoleonových vítězství, ale dokončen byl až za rakouské vlády a své jméno získal na počest míru po Vídeňském kongresu. Kvůli této změně moci nepůsobí jako prostý triumfální symbol, ale jako stavba s převráceným významem: forma zůstala vítězná, zasvěcení se stalo mírovým a část výzdoby přímo připomíná Bonapartovu porážku a návrat rakouské moci do Lombardie.

Oblouk stojí na začátku Corso Sempione a ústí do parku Sempione. Původně se měl stát neformální čtrnáctou bránou Milána: francouzský císař jím plánoval slavnostně vjet do města. Důležitá proto není jen jeho výška nebo klasický vzhled, ale i samotná myšlenka průchodu jako slavnostního vstupu, který dějiny přesměrovaly k jiným vítězům.

Čeho si všimnout nejdříve

Lze porovnat vrchol, střední část a atiku oblouku: každá úroveň vypovídá o jiné moci nebo myšlence. Nahoře stojí bronzová sestiga — římský vůz tažený šesti koňmi; vykládá se jako vůz bohyně Míru s palmovou ratolestí, vjíždějící do Milána. V rozích vedle ní jsou čtyři jezdecké Viktorie s vavřínovými věnci, tedy jazyk vítězství zde nezmizel, ale byl začleněn do nového mírového významu.

Níže, na atice, jsou umístěny alegorie čtyř řek Lombardie a Benátska: Adiže, Ticino, Pád a Tagliamento. Ve středním registru, za korintskými sloupy, se nacházejí reliéfy o Bonapartově porážce a restauraci rakouské vlády. Nejštiplavějším detailem jsou koně sestigy: z vůle Habsburků byli otočeni o 180 stupňů, takže zadní strana směřovala k Francii. Poté je celý oblouk vnímán jako památník, v němž je politické gesto skryto v poloze sochy.