Muzeum výtvarného umění ve Štrasburku

Stručné informace

Od roku 1898 sídlí Štrasburské muzeum výtvarného umění v prvním a druhém patře pozdně barokního Rohanského paláce. Důležitá zde proto není jen sbírka starých mistrů, ale i její obal: obrazy a sochy jsou umístěny uvnitř paláce, nikoli ve speciálně postavené muzejní budově.

Současná sbírka působí jako soubor vzniklý po ztrátách a rozděleních. První městská sbírka vznikla z děl zabavených v uzavřených kostelech a klášterech, ale v roce 1870 zcela zanikla při požáru během ostřelování města. Později bylo muzeum obnoveno, poté část expozice znovu zničil požár v roce 1947. Za známými jmény evropského malířství proto nestojí nepřerušené dějiny shromažďování, ale několik pokusů sestavit muzeum znovu.

Čeho si všimnout hned na začátku

Má smysl porovnat tři hranice muzea. První je architektonická: expozice zabírá dvě patra Rohanského paláce a palácové prostředí okamžitě určuje komornější měřítko než samostatná muzejní budova. Druhá je časová: sbírka vede diváka od 14. století do roku 1870, tedy zastavuje se před obdobím, z něhož vyrostlo samostatné Muzeum moderního umění.

Třetí hranice je tematická. Středověké hornorýnské a alsaské umění bylo v roce 1931 předáno muzeu Notre-Dame, které se nachází hned vedle. Proto je v Muzeu výtvarného umění obzvlášť důležité vnímat nikoli „veškeré staré umění Štrasburku“, ale vybranou část: evropské staré mistry, italskou renesanci a vlámské, nizozemské, francouzské a španělské malířství. Rozdělení sbírek pomáhá pochopit, proč sousední muzeum není doplňkem, ale chybějící částí téže umělecké mapy města.