Muzeum Rath

Stručné informace

Musée Rath působí jako umělecká instituce, ale jeho budova byla původně koncipována s ohledem na antický chrám. Tato volba je důležitá: muzejní funkce zde není podána jako skladiště obrazů, ale jako slavnostní místo pro umění. Budova byla postavena v letech 1824–1826 podle návrhu Samuela Vauchera z prostředků sester Henriette a Jeanne-Françoise Rathových za účasti ženevské městské správy.

Význam budovy se znatelně měnil. Nejprve stálá sbírka sousedila s dočasnými výstavami, poté se sbírka rozrostla a v roce 1910 se přestěhovala do nového Ženevského muzea umění a dějin. Poté se Musée Rath stalo výstavním prostorem. Nejvýraznější obrat nastal v letech 1916–1919: uzavřené muzeum sloužilo jako sídlo Mezinárodní agentury pro válečné zajatce.

Čeho si všimnout hned

Výchozí text uvádí jen málo jednotlivých detailů fasády, proto hlavním zaměřením není dekor, ale čtení budovy skrze její účel. Lze porovnat tři potvrzené věci: polohu na Novém náměstí, „chrámový“ architektonický obraz a současnou výstavní roli. Společně ukazují, že muzeum bylo určeno k veřejné prezentaci umění, nikoli pouze k uchovávání sbírky.

Má smysl všimnout si samotné myšlenky antického chrámu v uměleckém muzeu: taková forma dodává výstavám nádech oficiálnosti a důležitosti. Druhou vrstvou je absence vlastní stálé sbírky v současné historii budovy: po jejím přestěhování začalo místo fungovat jako prostor proměnlivých výstav. Třetí vrstva mění pohled nejsilněji: v letech první světové války se tatáž muzejní budova dočasně stala administrativním centrem pomoci válečným zajatcům.