Lima

Stručné informace

Lima byla založena jako „Město králů“, ale ujalo se jméno řeky Rímac. To hned vymezuje hlavní kontrast města: španělská metropole koloniální Jižní Ameriky získala své rozpoznatelné jméno nikoli od slavnostní formule zakladatelů, ale od místního hydronyma. Historické centrum, zapsané na seznamu UNESCO, neleží u oceánu, ale asi 15 kilometrů od něj, na břehu Rímaku.

Město leží mezi Tichým oceánem, říčními údolími a Andami. Lima se proto nečte jen skrze náměstí a budovy, ale také skrze reliéf: od nábřeží na úrovni moře až po okolní hory. Dalším důležitým pozadím je klima: studený Humboldtův proud a blízkost And způsobují vysokou vlhkost, mlhy a téměř úplnou absenci dešťů.

Čeho si všimnout hned na začátku

Lze porovnat tři linie, které vysvětlují uspořádání Limy. První je Rímac a historické centrum: město začínalo jako koloniální metropole, ale jeho ustálené jméno souvisí s řekou a místním názvem. Druhou je oceán a Callao: přístav je formálně samostatný, avšak ze tří stran je obklopen Limou a fakticky s ní srostl, takže pobřežní část města se jeví jako pokračování metropolitního systému, nikoli jako samostatná periferie.

V architektuře má smysl všímat si nikoli jednoho stylu, ale sousedství různých zdrojů. Koloniální budovy jsou popisovány jako směs španělských a indiánských rysů, které se v Peru říkalo kreolský styl. Vedle nich se mohou objevovat stavby mudéjarského stylu s maurským vlivem i moderní budovy. Samostatným vodítkem ke čtení města je bývalé nádraží Desamparados: dnes v jeho budově sídlí Dům peruánské literatury a někdejší dopravní funkce se proměnila v kulturní.