Lesbický historický archiv

Stručné informace

Lesbický historický archiv nevznikl z muzejního projektu, ale z bytu: materiály zpočátku zabíraly místo u Joan Nestleové na Manhattanu a poté se sbírka rozrostla natolik, že pro ni byl zakoupen samostatný čtyřpatrový brownstone v Park Slope. Důležitý je proto samotný rozsah proměny: osobní uchovávání se změnilo ve veřejné místo paměti, ale zůstalo spojené s domácím, neinstitucionálním počátkem.

Slovo Herstory v anglickém názvu záměrně nahrazuje obvyklé history: archiv ukazuje dějiny z pohledu žen. To pomáhá číst toto místo nikoli jako neutrální sbírku vzácností, ale jako odpověď na obavu, že dopisy, deníky, fotografie a další stopy života leseb zmizí nebo budou převyprávěny cizím hlasem.

Na co si hned všimnout

Má smysl porovnat dům a obsah archivu. Čtyřpatrový brownstone na konkrétní adrese č. 484 ve 14. ulici působí jako samostatný dům pro sbírku, ale jeho role vyrostla z dřívějšího bytu: budova ukazuje, jak soukromá iniciativa získala stálé místo.

V rámci myšlenky archivu je důležitá různorodost nosičů. Výchozí text vyjmenovává písemnosti, deníky, časopisy, fotografie, pásky, plakáty, trička a videa: historie je zde sestavena nejen z oficiálních dokumentů, ale také z předmětů každodenní kultury. Jeden samostatný detail mění pohled na uchovávání: kopie filmů jsou v archivu dostupné ke zhlédnutí, zatímco originály se nacházejí v klimatizovaném úložišti mimo budovu. I digitální sbírka a virtuální prohlídka pokračují ve stejném principu: ukazovat materiály šířeji, aniž by se redukovaly na jeden sál nebo vitrínu.