Bruselská radnice

Stručné informace

Věž bruselské radnice nestojí uprostřed fasády, a není to chyba stavitele. Levá část budovy vznikla jako první, spolu se zvonicí; pravé křídlo bylo přidáno později, když městská moc a řemeslnické cechy už měnily rovnováhu sil. Fasáda proto působí jako výsledek postupného rozšiřování, nikoli jako předem nakreslené symetrické schéma.

Radnice na náměstí Grand-Place byla symbolem městské nezávislosti a přežila bombardování roku 1695, přestože byla hlavním cílem. Po požáru se zachovaly zdi a věž, zatímco nedaleké vyhořelé Sukiennice ustoupily novým křídlům. Dnešní podoba tak spojuje gotickou vertikalitu, stopy vynucené přestavby a pozdější zadní části budovy.

Čeho si všimnout hned na začátku

Stojí za to porovnat levé a pravé křídlo fasády: pravé je kratší, protože pro něj bylo méně místa, a věž se už nemohla ocitnout přesně uprostřed. Lomený portál ve čtvercové základně věže ukazuje gotický základ budovy, zatímco výše se forma mění: čtverec přechází v prolamovanou osmibokou lucernovou věž s arkádami, parapety a chrliči.

Jeden samostatný detail vysvětluje asymetrii lépe než legenda o zahynulém architektovi. Kvůli pevnosti přidal Jan van Ruysbroeck opěrný pilíř a první okna fasády se stala napůl slepými. Na špici stojí pozlacená socha svatého Michaela, patrona Bruselu; ta proměňuje věž z prosté výškové dominanty v městský znak. Půdorys ve tvaru písmene U a zadní křídlo se Stavovským sálem připomínají, že radnice se nejen obracela k náměstí, ale také se neustále přizpůsobovala novým funkcím moci.