Čtvrť „Ilmarine“

Stručné informace

Čtvrť Ilmarine nevznikla na prázdném pozemku, ale uvnitř bývalého strojírenského závodu. Proto je užitečné ji číst jako přestavěné průmyslové území: část továrních budov byla zachována, část zbořena a vedle nich vznikly obytné domy a hotel. Čtyři budovy bývalé továrny F. Wieganda jsou uznány za architektonické památky a právě ony udržují spojení čtvrti s její výrobní minulostí.

Důležitý zlom nastal poté, co tovární funkce zanikla: vyprázdněný komplex se začal přestavovat koncem 90. let. Pro nové budovy byl stanoven výškový limit pěti pater, aby nezakrývaly výhledy na Staré město. Díky tomu lze historii místa číst nejen ze starých fasád, ale také z měřítka pozdější zástavby: bývalá továrna se stala obytnou čtvrtí, ale neproměnila se v prostor zcela oproštěný od minulosti.

Čeho si všimnout nejdříve

Má smysl porovnat čtyři zachované tovární budovy jako různé způsoby, jak ukázat průmyslovou architekturu. Administrativní budova je obrácena slavnostním průčelím k bulváru Põhja: pět částí fasády, tři mělké rizality a široká římsa jí dávají spíše reprezentativní než utilitární charakter. Strojní dílna stojí na trojúhelníkovém pozemku mezi bulvárem Põhja a ulicí Suur-Patarei; samotný tvar pozemku vysvětluje, proč je budova vnímána jako zasazená do uličního nároží.

Mechanická dílna ukazuje hrubší výrobní stránku: neomítnutý vápenec, sedlovou střechu, štítové průčelí s frontonem a dekorativní korouhvičkou. U slévárenské dílny je důležitá jižní fasáda: hlavní vstup je zvýrazněn kruhovým obloukem a stejný motiv se opakuje v okně nad ním, zatímco ostatní okna mají segmentové oblouky. Nové obytné domy s ostrými sedlovými střechami, arkýři a podkrovími lze porovnat se starými objekty: čtvrť je postavena na sousedství zachované tovární obálky a pozdější obytné zástavby.