Sanlitun

Stručné informace

Název Sanlitun doslova vyrostl ze vzdálenosti: byla to „vesnice tří li“, přibližně jeden a půl kilometru od brány Dongzhimen starého Pekingu. Dnes se totéž místní jméno čte jinak: ulice ve čtvrti Chaoyang se stala místem, kde se diplomatické sousedství, zahraniční zboží, bary a nákupní centra spojily do jednoho městského uzlu východně od Dělnického stadionu.

Tento obrat nenastal sám od sebe. Po roce 1949 bylo rozhodnuto přesunout diplomatickou čtvrť z centra a Sanlitun byl vybrán pro zahraniční zastupitelské úřady a ambasády. Později ekonomické reformy, první pekingský hotel se zahraničním kapitálem, bary 90. let a rekonstrukce konce 20. století upevnily nové postavení této ulice. Proto zde není důležitá jedna památka, ale změna měřítka: od okrajového názvu k místu nákupů, restaurací a nočního života.

Čeho si všimnout nejdříve

Má smysl dívat se na Sanlitun jako na ulici, kde byly staré městské formy přeskupeny pro obchod a zábavu. Sanlitun Village se skládá z 19 budov na dvou pozemcích a je navržena ve stylu hutongů: důležitá není jednotlivá výloha, ale členitá struktura připomínající síť malých městských průchodů a dvorů. Nedaleko lze tento princip porovnat s většími komerčními objekty: Sanlitun SOHO na západní straně spojuje obytnou a obchodní funkci, zatímco Nali Patio je popisováno jako vícepodlažní budova ve středomořském stylu.

Samostatnou vrstvu tvoří vývěsní štíty a účel jednotlivých podniků. Na ulici jsou zastoupeny Apple, Uniqlo a Adidas, přičemž místní Adidas je označován za největší na světě. Sanlitun Bar Street ukazuje jinou stránku čtvrti: soustředí se tam desítky barů a čajoven. Kontrast těchto detailů vysvětluje, proč Sanlitun není vnímán jako obyčejná nákupní ulice, ale jako místo, kde diplomatická blízkost a rekonstrukce proměnily městský prostor ve výkladní skříň mezinárodního Pekingu.