Palác katalánské hudby

Stručné informace

Palác katalánské hudby byl postaven jako koncertní sál, který sám funguje téměř jako světelný nástroj. Jeho hlavní zvláštností je přirozené osvětlení: sál je popisován jako jediný svého druhu v Evropě, kde světlo proniká barevným sklem stěn a stropu. Není to neutrální schránka pro hudbu, ale budova, v níž se konstrukce, sklo, mozaika a sochařská výzdoba podílejí na celkovém dojmu.

Dvojí účel vysvětluje mnoho z podoby paláce. Byl zamýšlen nejen pro koncerty, ale také jako sídlo pěveckého spolku Orfeó Català. Proto se na fasádě i v sále hudební téma neomezuje na portréty skladatelů: budova přímo ukazuje sbor, hlasy, scénu a posluchače. Ocelová konstrukce umožnila vytvořit rozsáhlé vnitřní prostory a katalánský modernismus se projevil v křivkách, dynamických tvarech a hustém ornamentu.

Čeho si všimnout hned na začátku

Má smysl porovnat fasádu a sál jako dvě části jednoho hudebního zařízení. Zvenčí druhé patro hlavní fasády nesou dva sloupy s pestrobarevnými glazovanými dlaždicemi a kandelábry; nad nimi jsou umístěny busty Palestriny, Bacha a Beethovena, zatímco Wagnerova busta je posunuta trochu stranou. Výše se nachází velká mozaika se členy Orfeó Català, takže fasáda okamžitě propojuje evropskou hudební tradici s katalánským sborem.

U vchodu je důležitý praktický detail: původně dvě arkády odděloval sloup, v němž se nacházela pokladna zdobená barevnou mozaikou. V sále stejná logika spojuje funkci a obraz. Kopule z barevné skleněné mozaiky je uspořádána jako slunce uprostřed a nebe kolem něj; scénu doplňuje katalánská vlajka, osmnáct postav múz a varhany, jejichž píšťaly symbolizují mužské sborové hlasy. Poté se výzdoba nečte jako nadbytek ornamentů, ale jako způsob, jak ukázat, pro jakou hudbu a jaké společenství byl palác postaven.