Lékárna pod orlem

Stručné informace

Obyčejná lékárna se stala vzácnou výjimkou: v letech 1940 až 1943 fungovala uvnitř krakovského ghetta a byla jedinou lékárnou na jeho území. To okamžitě mění měřítko tohoto místa. Nemáme před sebou jen bývalý obchodní prostor, ale místo každodenní pomoci a zároveň spojení mezi lidmi oddělenými okupačními pravidly.

Lékárnu vlastnil Tadeusz Pankiewicz, ve zdroji označený za jediného Poláka, který žil v krakovském ghettu. Prostřednictvím tohoto prostoru bylo polské podzemí ve spojení s židovským hnutím odporu. Dnes se zde nachází pobočka Historického muzea města Krakova na adrese náměstí Hrdinů ghetta 18 a expozice vysvětluje život v ghettu, Pankiewiczovu roli a význam lékárny během okupace města.

Na co si hned dát pozor

Hlavním detailem pro čtení tohoto místa je samotné určení prostoru. Lékárna bývá obvykle spojena s léky a soukromými prosbami, zde se však tato každodenní funkce stala krytím pro podzemní spojení. Proto má smysl porovnat tři roviny: lékárnu jako pracoviště lékárníka, její polohu uvnitř území ghetta a dnešní muzejní vyprávění o odporu.

Dalším důležitým orientačním bodem je adresa na náměstí Hrdinů ghetta. Výchozí text nepopisuje fasádu, interiér ani jednotlivé předměty, takže je spolehlivější si vizuální detaily nedomýšlet. Už samotné propojení „lékárna — ghetto — muzeum“ však napovídá, že pozornost nemá směřovat k velikosti budovy, ale k proměně funkcí jednoho místa: od fungující lékárny přes konspirační kontaktní bod až po expozici o tom, proč se tento malý prostor ukázal jako historicky významný.