Lékárenské muzeum Antoniny Lesnevské

Stručné informace

V tomto muzeu nejsou dějiny varšavského lékárenství shromážděny jako řada vitrín, ale jako několik téměř samostatných pracovních prostor. Stálá expozice zabírá jen tři sály, takže je obzvlášť patrné, kolik toho vypráví nábytek: lékárenský stůl, pokladna, skříně, pulty, nádoby a obaly ukazují nejen přípravky, ale také řád staré lékárny.

Od roku 2006 se muzeum nachází v přízemí historického domu v ulici Piwna. Nejsilnější obrat v jeho sbírce souvisí s nábytkem vytvořeným na přelomu 18. a 19. století: patřil lékárně v Ambroszkiewiczově domě, který přežil válku, ale byl zbořen v 70. letech. Po stěhováních a uzavření jiné lékárny se tyto skříně ocitly zde. Tak se běžné lékárenské vybavení stalo vzácným dochovaným fragmentem městské tkáně.

Čeho si všimnout nejdříve

Lze porovnat dva typy předmětů: nábytek, který určoval řád obsluhy, a drobné nádoby, v nichž se tento řád proměňoval v lék. Skříně z lékárny ve Wołominu jsou vyrobeny z ořechového a hrušňového dřeva; navrhl je sám lékárník Marcin Olechowski a vyrobil místní truhlář Ignatowicz. Čtyři nástěnné skříně za křišťálovým sklem a skříně-pulty jsou důležité nikoli jako ozdoba, ale jako úložné zařízení: ukazují, jak lékárna fungovala očima lékárníka i zákazníka.

Vedle porcelánových, skleněných a křišťálových nádob a kartonových obalů stojí za pozornost laboratorní předměty: tabletovací lis z roku 1903 a hmoždíř na drcení jedů. Připomínají, že lékárna byla také místem výroby přípravků. Nejhlubší vrstvu představují nádoby z lékárny, která fungovala od roku 1602 na Královském zámku: archeologický nález mění měřítko prohlídky, protože drobné nádoby propojují muzejní sály s mnohem starší varšavskou lékárenskou praxí.