Kostel Povýšení svatého Kříže v Jekatěrinburgu

Stručné informace

Chrám Povýšení svatého Kříže nevznikl jako běžný farní kostel, ale jako domácí kostel při dětském útulku: samotný útulek stál přes silnici, v budově dnešní vojenské správy. Proto je zajímavé číst toto místo nikoli izolovaně, ale skrze jeho sousedství: kamenný jednooltářní chrám na nároží ulic byl spojen s dobročinnou institucí a téměř okamžitě se stal také plukovním kostelem pro vojáky z nedalekých kasáren.

Tento obrat mění pohled na budovu. Stihla být chrámem při sirotčinci, plukovním kostelem, farním kostelem i katedrálou, poté byla uzavřena; kopule a zvonice byly zbořeny a uvnitř byly umístěny dílny. Když se v 90. letech 20. století kostel znovu stal činným, jeho někdejší siluetu bylo možné obnovit jen částečně: v letech 1999–2000 vznikl nový kupolový tambur.

Čeho si všimnout hned na začátku

Má smysl porovnat tři věci: nárožní polohu chrámu, budovu bývalého útulku přes silnici a nedaleká Orovajská kasárna zmíněná v textu. Tak je srozumitelnější, proč se malý jednooltářní kostel ocitl zároveň v několika různých dějinách: dobročinných, vojenských a klášterních. Nároží ulic mu dávalo výrazné místo, útulek vysvětluje jeho první účel a kasárna jeho plukovní roli.

Samostatným detailem je horní část budovy. Původní text přímo uvádí, že po uzavření byly zbořeny kopule i zvonice a nový kupolový tambur byl postaven teprve v letech 1999–2000. Současný horní objem je proto třeba chápat nikoli jako nepřetržitě dochovanou část starého chrámu, ale jako pozdější stopu návratu církevní funkce po období dílen.