Jihoafrická národní galerie

Stručné informace

Sbírka Jihoafrické národní galerie nezačala jako státní projekt, ale soukromým darem: v roce 1872 se do ní dostala díla z osobní galerie sira Thomase Butterwortha. Proto je toto místo vhodné chápat nejen jako národní výkladní skříň, ale také jako sbírku, která vyrostla z evropského uměleckého základu.

V současném popisu sbírky stojí vedle sebe nizozemská, francouzská a britská díla ze 17. až 19. století, litografie, rytiny, britské malířství 20. století a předměty spojené s jihoafrickými komunitami. Nejdůležitější kontrast zde nespočívá ve velikosti sbírky, ale v sousedství různých uměleckých jazyků: evropské grafiky a malířství s jihoafrickými sochami a korálkovými ozdobami.

Na co se zaměřit jako první

Výchozí text téměř nepopisuje budovu ani uspořádání sálů, proto lze přesné zaměření vystavět pouze na složení sbírky. Dává smysl porovnat tři typy věcí: evropská díla ze 17. až 19. století, tištěnou grafiku — litografie a rytiny — a předměty z jihoafrických komunit. Takové srovnání ukazuje, že galerie není sestavena kolem jednoho materiálu ani jedné školy.

Zvlášť stojí za povšimnutí korálkové ozdoby vedle soch a obrazů. V tomto sousedství se mění obvyklá hierarchie: předmět, který lze snadno považovat za řemeslný výrobek nebo etnografický detail, je zařazen do umělecké sbírky na stejné úrovni jako malířství a grafika. Poté nejsou evropské obrazy a jihoafrická díla vnímány jako dva seznamy exponátů, ale jako různé způsoby, jak ukázat, co galerie považuje za umění.