Hrobka vzdoropapeže Jana XXIII.

Stručné informace

V baptisteriu florentského dómu stojí hrobka muže, jehož papežský titul byl sporný, ale jehož památník získal papežský rozměr. Antipapež Jan XXIII., Baldassare Cossa, byl spojen s Florencií: město ho uznávalo během velkého schizmatu a po smrti byl pohřben na jednom z nejuctívanějších míst města. Náhrobek se proto nečte jen jako hrob, ale také jako pokus upevnit postavení člověka, kterého římská církev už nepovažovala za legitimního papeže.

Paradox je patrný už v samotné kompozici. Na památníku jsou papežské symboly, Cossovy erby, postavy křesťanských ctností a vysoký baldachýn, ale ležící bronzová postava je oděna jako kardinál. Spor o moc se tak proměňuje v soubor viditelných detailů: náhrobek vypovídá o papežských nárocích, ale zároveň ukazuje opatrnější oficiální obraz zemřelého.

Čeho si všimnout jako první

Má smysl porovnat svislá patra památníku. Dole jsou základna a tři ctnosti: Víra drží kalich, Láska roh hojnosti a ohřívadlo, Naděje má ruce sepjaté k modlitbě. Nad nimi se zvedá sarkofág na klasických konzolách s akantem a na něm leží pozlacená bronzová postava. Takové schodiště detailů od ctností k tělu zemřelého činí z památníku jakýsi argument v kameni a bronzu.

Důležité jsou i znaky postavení. Na sarkofágu se vedle sebe objevují Cossovy erby s papežskou tiárou a kardinálským kloboukem; právě tato dvojznačnost vysvětluje napětí kolem nápisu, kde slovo „bývalý“ mohlo být chápáno jako uznání legitimního papeže. Význam má i umístění: hrobka stojí mezi sloupy, zabírá třetinu stěny osmibokého baptisteria a je obrácena k „Rajským dveřím“, zatímco bílý a hnědý mramor ji propojují s bílo-zeleným interiérem.