Budova parlamentu (Helsinky)

Stručné informace

Budova parlamentu byla postavena na vrchu Arkadianmäki poté, co bylo v roce 1923 vybráno místo pro nové sídlo finského parlamentu. Předtím parlament sídlil v budově Senátu, takže stěhování neznamenalo jen změnu adresy: pro Eduskuntu byla vytvořena samostatná reprezentativní budova, otevřená v roce 1931.

Architekt Johan Sigfrid Sirén v ní spojil neoklasicismus s modernismem počátku 20. století. Je to vidět už na samotné fasádě: klasické motivy zde nejsou okázalé, ale zjednodušené a strohé. Budova se proto čte zároveň jako státní monument i jako stavba své doby, v níž je slavnostnost již podřízena sušší geometrii.

Čeho si všimnout hned na začátku

Na fasádě má smysl porovnat tři věci: žulu z Päijänne, 14 sloupů uprostřed a slepé plochy stěn. Žula dává budově těžký, celistvý vzhled; sloupy s korintskými hlavicemi zachovávají vazbu na klasickou architekturu; velké hladké plochy a zjednodušené kuželky ukazují modernizovanou část záměru. Díky tomu je srozumitelnější, jak se budova vyhýbá palácové dekorativnosti, a přesto mluví jazykem státní moci.

Uvnitř jsou důležité bílé mramorové schodiště a páternosterové výtahy, které propojují pět různých podlaží. Pozdější přístavby také pomáhají místo číst: knihovna vznikla v roce 1978, kancelářský blok v roce 2004. Vedle hlavní budovy stojí pomníky tří finských prezidentů a spolu s fasádou proměňují areál nejen v pracovní místo parlamentu, ale také ve viditelný znak politické paměti.